Po plánování a focení svateb jiných lidí jsem konečně mohla připravit tu svou.
Zasnoubili jsme se po devíti letech 28. února jen den před úplným uzavřením okresů a zákazu cestování (během covidu). Mathew to měl sice naplánované jinak (už rok před), ale situace byla taková jaká byla a tak plány ustoupili improvizaci. Krásné to bylo i tak, neb jsme s tím získali symbolicky jak "naše" krásné místo, tak i symbolicky náš strom. Na mém zásnubním prstenu na zakázku jsou dubové lístky a aniž by si toho Mathew všiml dříve, jsme se zasnoubili i pod Dubem. Během týdne jsme začali maličko plánovat, respektive bavit se o tom, co chceme, co by se nám líbilo a chtěli jsme mít svatbu toho roku v létě 2021, což se některým lidem zdálo jako uspěchané, ale my jsme to tak cítili a nechtěli čekat na další rok. Oba milujeme přírodu, rustikální věci a krásné prostory s duší, kde mohou být lidi pohromadě a proto si naše srdce získala stodola se zahrádkou. Místo bylo téměř připraveno, nebylo třeba mnoho dekorování, jelikož stodola byla krásný sama o sobě. Navíc nedaleko Prahy a s útulnými pokoji, aby zde naši hosté mohli zůstat do druhého dne a dát si s novomanželi snídani :)
Plánování, ochutnávání dortů a nakupování šatů mě bavilo a všem jsem si užívala, ale i přesto mě stres zcela upřímně dostal, jelikož naše papíry nebyly včas hotové a neustále jsme telefonovali s knězem, s matrikou, s místem a ambasádou jak tady tak v Jižní Africe. V ten samotný den jsem však byla naprosto v klidu, dokonce jsem se vyspala do růžova bez otoků očí. Myslela jsem si, že jako nevěsta budu nervózní, ale byla jsem v klidu a to i přesto, že paní co nám měla dělat snídani zaspala a vše se posunulo.
Můj perfekcionismus mě však jednou zabije, jelikož jsem se dlouho nemohla přenést přes nedokonalé detily .. jako že jsem neměla dost svíček, že hudba nehrála dost nahlas, že mi během obřadu pustili špatnou hudbu.
Ale i přesto bych si to klidně střihla ještě jednou, bylo to nějaké rychlé a půl roku plánování je hned fuč.
(vzniklo díky přátelům, kteří natáčeli na GoPro)
Nejlepším momentem byl náš "první pohled" v angličtině first look, kde se nevěsta s ženichem vidí a fotí ještě před obřadem. Věděla jsem, že budeme nervózní, očekávala jsem slzy a nechtěla jsem se stresem klepat jako ratlík, nebo v uličce zakopnout.
Byl to jen náš moment, byli jsme to jen my dva, mohli jsme plakat a objímat se až do aleluja a nikdo nás při tom neviděl (jen fotograf). Spadl z nás stres, mohli jsme se navzájem prohlídnout, jak nám to sluší.
Poté jsme se šli fotit, takto jsme měli hotové focení už před oficiální částí a nemuseli jsme hosty opouštět uprostřed svatby. Pomohlo nám to také odbourat stres, pak už jsme si jen užili samotný obřad.
Lidé se nás ptali na tradice, jestli jsme nějaké vynechali a ano! Rozhodli jsme se dělat jen ty, které se nám líbí, a některé další jsme si trochu upravili.
Například hod svatební kyticí. Místo toho, abych házela tu krásnou kytku do davu děvčat, která by se ztrapňovala skákáním a bojováním o ni, jsme se rozhodli udělat stužkovou hru. Pro všechny to byla mnohem větší zábava, byla u toho hudba a bavilo to i hosty. Další věc byl podvazek. Řikala jsem si, že když kytku, tak i podvazek, ale nechtěla jsem, aby se mi Mathew hrabal před dvaceti lidma pod sukní. To si necháme na svatební noc. A tak jsme to pojali jednoduchým tancem ve stylu a do rytmu Jamese Bonda, kde jsme předstírali sundání podvazku (dala jsem mu ho během toho do ruky), a pak jsme s klukama hráli hru o poslední židli. Opět .. zábava jak pro zúčastněné, tak pro publikum. A ty malé dárečky .. ráda dávám dárky a tak jsem pro své nejbližší musela mít nějaké maličkosti. Maminka a sestra dostaly zlatý řetízek, který ladil s jejich outfitem, samozřejmě zabalený v malé krabičce s dojemnou poznámkou, která je dohnala k slzám. Mathew je absolutním fanouškem hodinek, a tak bylo přirozené darovat mu nový kousek – tentokrát od Daniela Wellingtona. Jsem romantická duše, a tak jsem pro taťku měla nádhernou kravatu v barvě svatby s osobním vzkazem. smaozřejmě ho to rozplakalo a mě po shlédnutí fotek pak taky.
Náš svatební příběh ještě není tak zcela u konce a naše story bude ještě pokračovat .. ale to se dozvíte až zase v dalším článku.
PIN this for later
